Pokud slyšíte v noci na půdě neznámé zvuky, dupání a poměrně hlasité a pronikavé pištění, pravděpodobně se Vám ve střeše usídlila kuna skalní!
Je zvláštní, že na první pohled roztomilé zvířátko je v posledních 11-ti letech poměrně přemnožené a stává se pro spoustu lidí doslova noční můrou. Postupná migrace těchto zvířat vede k častějšímu osídlování všemožných prostorů, půd, chat, štěrbin, šachet a dalších míst, které jí umožní úkryt a pohodlí a bezpečí. Kuna skalní se stěhuje do měst ze dvou zcela jasných důvodů.
První důvod je velký počet možných úkrytů k rozmnožování a ten druhý je dostatek potravy. K jejímu spokojenému prostředí nejvíce prospívá konstrukce domu, ať to jsou bungalovy či jiné stavby, které jsou ještě navíc umístěny blízko lesů. Nároky lidí na moderní dům jsou stále větší a s tím jsou spojené i luxusní zahrady osázené třešněmi, keři a jinými stromy. Někdy větve kopírují střechy a pohyb kuny do prostor domu je snadný, rychlý a bezpečný.
K tomu je třeba si uvědomit její reprodukční schopnosti.
Kuna sklaní se nejčastěji páří v červenci až srpnu. Samice je v březí dva až devět měsíců (utajená březost), z jara vývoj zárodku pokračuje a trvá 8 až 10 týdnů. Ve svém pelechu v dubnu nebo květnu porodí 3-5 holých a slepých mláďat. Tyto jedinci se velice rychle učí lovit a v době třech měsíců začínají žít svůj vlastní život.
Důležitým faktorem je, že po uhynutí jednoho jedince, druhý převezme jeho území.
Jednoduše řečeno – jedna zmizí a druhá ji nahradí, likvidace střechy a izolace stále pokračuje!
místo kudy lezla do střechy
prokousaná kontaktní fólie
rozcupovaná izolace na půdě
celkové poškození izolace
KUNA SKALNÍ
je lasicovitá houževnatá šelma, která roznáší zbytky potravy a nemoci.
Její jídelníček obsahuje široké spektrum potravy:
rostlinná složka
různé plody ovocných dřevin – třešeň, višeň, švestka
Kuna si po ulovení odnese kořist do míst, kde má pelech, aby ho mohla nerušeně sníst.
Tím nastává problém, protože obvykle nespořádá vše a zůstanou po ní zbytky potravy
Pak hrozí nebezpečí přenosu různých nemocí a to prostřednictvím přímého kontaktu (dotykem nějakého předmětu v blízkosti zdechliny) nebo přenesením mezihostitelem (komár, klíště, moucha, muňka, blecha), který se taktéž vyskytoval na kuně samotné
Nemoci
– Borelióza, Q horečka, Leptospiróza, Salmonelóza atd. Toto souvisí samozřejmě i s uhynutím kuny samotné.
Všechny těla v rozkladu kuny skalní jsme objevili při opravě poškozené izolace.
zbytek skeletu těla
kadaver kuny
uhynulé tělo v rozkladu
uhynulá kuna pod střechou
Výkaly
Kuna kálí většinou nedaleko svého pelechu a převážně dlouhou dobu na jedno místo. To může vést až k nesnesitelnému zápachu a výskytu mokrých míst, kde vznikají různé plísně, které přitahují otravný hmyz.